Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zásada subsidiarity trestní represe
Raček, Pavel ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům. Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně. Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu. Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na...
Zásada subsidiarity trestní represe
Mulák, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
v českém jazyce Předložená rigorózní práce komplexně pojednává o jedné ze základních zásad trestního práva hmotného - zásady subsidiarity trestní represe, a to v rovině doktrinální, normativní, judiciální a komparativní. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol (včetně úvodu a závěru). Po úvodu následuje kapitola druhá, která pojednává o ústředním pojmu ústavní teorie - demokratickém právním státu a jeho atributech. V této části jsou zmíněny principy právního státu a rule of law, v menší míře jsou pak zastoupeny principy demokratického státu. V kapitole třetí je učiněno o pojednání o základních zásadách trestního práva hmotného. Nejprve je z právně-teoretického pohledu vysvětlen pojem principu (zásady), formulován vztah základních zásad a funkcí trestního práva hmotného, naznačen systém třídění základních zásad a v této souvislosti je krátce pojednáno o základních zásadách, které jsou jednak ústavně podmíněny (zásada zachování právní jistoty, zásada humanismu, zásada přiměřenosti, zásada odpovědnosti jednotlivce vůči celku, nullum crimen sine lege) jednak jsou upraveny v rovině jednoduchého práva (zásada individuální odpovědnosti fyzických osob a zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti právnických osob, zásada odpovědnosti za zavinění, zásada přechodu trestní odpovědnosti na právního...
Zásada subsidiarity trestní represe
Raček, Pavel ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům. Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně. Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu. Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.